Osobní kontakt vytlačují data a stroje. Zatímco ekonomiku jako celek covid-19 a opatření s ním spojená spíš uspaly, tento nastupující trend aktuální krize ještě zrychlila.

Mnohé firmy nebo celá odvětví jsou nuceny virtualizovat svoje produkty. Příkladem budiž koncerty s hudebníky propojenými přes platformu Zoom nebo závod F1, kde skuteční jezdci seděli za simulátory a závodili na dálku. „Byznys v hodnotě čtyř miliard dolarů se zvirtualizoval z týdne na týden,“ říká Tomáš Mátl, expert na datové analýzy z firmy Colours of Data.

Firmám zároveň vyschly tradiční komunikační a prodejní kanály, kamenné obchody a pobočky. I když už se otevírají, přichází do nich méně lidí než dříve. „Na to firmy mohou zareagovat jediným způsobem – co nejdříve zdokonalit a optimalizovat své digitální kanály: web, aplikace, e-maily, atd. A přes ně na zákazníky cílit velmi personalizovaně – přinášet relevantní nabídky a zprávy. To jediné může zajistit, že jim budou zákazníci naslouchat,“ říká Mátl nekompromisně.

Neobejde se to bez co nejlepší, tedy nejpřesnější a aktuální znalosti zákazníka a jeho kontextu, k čemuž jsou nezbytná aktuální data a nejspíše data z externích zdrojů. Například to, jestli zákazník patří do skupiny lidí, které koronavirová krize postihla negativně, nebo pozitivně. To o sobě lidé často dávají sami vědět na sociálních sítích nebo to lze poznat například z jejich transakcí.

Firmy zároveň začínají odlišně fungovat samy mezi sebou. Ještě před pár týdny dominovaly osobní vztahy, setkání a jednání. Dnes se i tyto věci automatizují a vyřizují elektronicky.

Například k otevření podnikatelského účtu v bance bylo ještě před rokem potřeba jít na pobočku. Různé kontroly a ověření zabraly několik hodin času. Při dnešních omezeních a technických možnostech se to dá automatizovat. „Stroj stáhne nebo přečte data v různých veřejných nebo podnikatelských zdrojích, ověří pravosti dokumentů a podpisů a dotáhne celý proces až do vygenerování smlouvy a založení účtu přibližně za hodinu,“ tvrdí Tomáš Mátl.

Podle něj teď bují tzv. data markety. Podobně jako má Google nebo Apple internetové tržiště všemožných aplikací, vznikají i tržiště s různými typy dat, která si mohou firmy koupit, aby své podnikání vylepšily.

„Budou to dělat i třeba banky. Ty mohou prodávat anonymizovaná data typu ,jak se daří jednotlivým typům byznysu z pohledu příjmu‘. Mohou říct, jaké jsou tržby v různých oborech podle regionů a jiných úrovní detailů,“ popisuje Mátl. Jak dodává, vzniknou také prostředníci – služby, které budou různá data agregovat, jako jsou dnes třeba vyhledávače zboží.

A může jít o data, která zdánlivě nesouvisejí s konkrétním oborem podnikání. „Existuje například služba, která používá statistické metody, aby získala zajímavé informace ze satelitních snímků. Třeba podle analýzy vytíženosti v přístavech a na silnicích v okolí průmyslových oblastí Číny nebo v jiných částech světa umí statisticky určit růst DPH dané země,“ dává příklad Mátl.

Například výrobce zemědělských strojů John Deere prodává návěs za traktor, který při jízdě po poli snímá a v reálném čase vyhodnocuje, co pod sebou vidí. V přední části jsou kamery, v zadní části trysky, a než návěs rostlinu přejede, ví, zda je to plevel, či užitečná plodina, a zda ji postříkat herbicidem, nebo hnojivem. „Metoda vede k 90procentní úspoře herbicidů a 20procentní úspoře hnojiv oproti dříve používaným aplikacím,“ říká Mátl.